Itálie (Gargano)-Expedice slaná voda

Napřed jsem nevěděla, zda vůbec nakonec pojedem a  kterou z holek vzít na tento kurz, ale nakonec....včera jsme se se Sheeničkou vrátily ze záchrannářského vodního kurzu Expedice slaná voda, která se konala asi 1.500 km od hranic ČR (dnes bez hranic), směrem na jih Evropy. Tento kurz měl za úkol prověřit psy ve vodních pracech ve stížené atmosféře u moře (slaná voda) a ve velkém vedru. Takže se vyrazilo směr Hluboká nad Vltavou, kde jsme měli sraz  s ostatními kamarády a záchranáři s hafíky (20hafíku a 27 lidí) a kde se zároveň nechávaly i auta. Pak následovala akce "kulový blesk", kde si všichni z aut své nádobíčko stěhovali do busu s přívěsem (čluny, serfy, plováky, pádla,...) přes tu nejrušnější silnici a do blbé zatáčky před mostem, která v Hluboké vůbec je. Naštěstí pro všechny účastníky zájezdu zněla výbava jasně...krosna,spacák, přepravka, pes a malý baťoh do busu a žádné další věci nebudou prý tolerovány,ufff. Takže pro dva tvory, kord ženského pohlaví, věcí nic moc! Dala jsem tedy přednost hlavně výcvikovým potřebám pro Sheeničku a té hordě žrádla pro ní. A já jsem si musela vystačit jen se spacákem, plavky, kraťasi, trička a jídlo jsem nechala doma s tím, že si tam dokoupím. Takže jsme za hodinu byli všichni naloženi a  vyrazili k hranicím. Všichni v busu měli pro sebe dvojsedačku a hafíci zalezli pod sedačky. Zastavovali jsme na pumpách asi každé 4 hodiny, kdy se my a pesani vyvenčili, protáhli a hlavně se vyměnili i řidiči mezi sebou,dali nějakou čajdu, kafe a razilo se dál. Cesta byla dlouhá, jelo se celkem asi 19 hodin a  po vstupu na území Itálie si už skoro všichni krátili čas vyprazďňováním tekutých zásob (becherovka, slivovice,...), mimo tedy řidičů a pár jedinců. Po příjezdu do oblasti Gargáno v Itálii nastal zmatek ve značení měst, GPS a poté v navigaci společensky "lehce" unavené bandě záchrannářů, chiii. Ale naštěstí díky šikovným dvoum řidičům a pár střízlíkům na předních sedačkách jsme dorazili až na místo určení. Nastal další chaos a to v uvítání s majitelem kempu a v ubytování, ale česká becherovka s mezinárodní komunikací tzv. ruce a nohy, funguje všude na světě (Italové neřeší domluvu v AJ či NJ, melou si prostě svůj jazyk, chiii). Nakonec jsme se domluvili mezi sebou a Sheenička vegetovala s dalšíma dvěma retrievery (Noris a Heisinka). Byli jsme rozděleny na 4 družstva cca po 5 lidech a psech. My jsme byli se Sheeničkou ve družstvu, kterému se říkalo mistrovské (H4). Výcvik byl na pláži po celý den a když byla pauzu a hafíci odpočívali, tak páníčci místo odpočinku si krátili čas pitím výborného itálského vína, kterého denně mizely litry a to náš bungalov ráno začínal slivovicí k dobrému ránu, chii, které hned bylo opravdu hezčí!!!! Sheenička byla u moře vůbec poprvé, takže první den proběhl tak, že jsem jí seznamovala se slanou mořskou vodou, vlny a postupně jsem jí přidávala na výcviku s ohledem k vysokým teplotám na přímém slunci a ve stínu, takže jsem měla na paměti furt slovo "nepřepínat" a to se také opět vyplatilo!!! Po celou dobu jsem na ní nepostřehla větší známku únavy, atak jsme nemuseli ani jeden výcvikový den vynechat. Dále jsme měli mimo jiné i možnost si vyzkoušet speciální a nejtěžší cvik, vyhledání MP při pobřeží a na souši v tak rozdílných podmínkách. Sheenička u toho obstála na jedničku! Cesta zpět proběhla také v pohodě, jen už nee tak vesele, všichni byli už dost urvaní, takže cestu skoro prospali a probudili se až opět na Hluboké, kde jsem byla nesmírně šťastná, že mi tam stálo u cvičáku mé autíko a nebylo vykradené. Cestou domů jsme se ještě stavili na kafe u kamarádky kousek od Příbrami a v poledne jsme dorazili domů. S bandou kamarádů záchrannářů a hafíků jsme strávili SUPER čas, spousty legrace, hlavně po nocích a hlavně jsem opět  více poznala Sheeničku jako takovou. Sheenička zvládla výcvik suprově, jsem na ní MOC hrdá, jak se se vším poprala a domů se vrátila o pár věcí bohatší. A já, já jsem si tam po  více jak dvou letech řádně odpočinula,  promyslela jsem si pár věcí a dobila baterky!!! 

A zatímco, my jsme se Sheeničkou byli v Itálii, tak Peggyška si užívala po celou dobu s rodinou u vody  na chaloupce na Orlíku. Kde se měla také prý báječně!!! 

viz fotogalerie....kterou snad už doplním